Historie sboru v Řepištích
Jak je vidno z básně Dominika Drobiše „HASIČ“, bylo, je a bude poslání dobrovolných hasičů vždy podle hesla „Bližnímu ku pomoci, vlasti ku prospěchu“. Nebyla to však jen pomoc v nebezpečí, ale i činnost samaritánská, osvětová, divadelní i jiná kulturní činnost jako taneční zábavy a letní slavnosti s veřejným hasičským cvičením, jak se dozvíme dále.
Rok 1924
Toho roku 29. května došlo k jednání o založení Sboru dobrovolných hasičů v Řepištích. Stalo se tak na popud krajského hasičského vzdělavatele bratra Karla Šmuka, který za tím účelem navštívil zdejšího učitele a osvětového vzdělavatele p. Ondřeje Zahradníka, jenž se s obětavostí svojí vlastní ujal přípravy na založení sboru.
Založení sboru ale předcházelo ještě několik let zpět mnoho diskuzí, zda je to pro tuto vesnici vůbec potřeba. Jako argument bylo uváděno, že obytná stavení a hospodářské usedlosti jsou od sebe dostatečně vzdáleny a v případě požáru se oheň nepřenese na sousední usedlosti a tudíž není obav, že by shořela část vesnice. Ale stalo se, že dne 29. května 1924 po jednání o založení sboru hasičů bez valného úspěchu, v odpoledních hodinách došlo k velkému požáru stájí velkostatkáře Františka Metzy. Toto neštěstí nutnost založení sboru uspíšilo.
Po jednáních s úřady a právním vyřízení byla svolána Ustavující valná hromada na neděli 23. listopadu 1924 do místní školy. Tímto datem byl ustaven Dobrovolný sbor hasičů v Řepištích.
Zakládajícími členy sboru jsou:
- Ondřej zahradník, učitel
- Jan Musálek, kovodělník
- Ludvík Lyčka, syn rolníka
- Jan Sýkora, horník
- Alois Kostelný, zámečník
- Jan Lyčka, zahradník
- Jan Musálek, železniční zřízenec
- František Vašíček, domkář
- Jan Macháček, domkář
- Rudolf Záruba, horník
- František Kolář, kolař
- Josef Frydryšek, horník
- Ludvík Musálek, stolař
- Bohuš Urbanec, rolník
- Jan Adamus, kovář
- Jan Kožušník, domkář
- Antonín Musálek, rolník
Na ustavující schůzi 23. listopadu 1924 se pak přihlásili jako členové další občané: Ludvík Macháček, Josef Lyčka, Josef Karas, Robert Pospíšil, Antonín Pavlok, Vlastimil Metz, František Metz, Adolf Bartek, Rudolf Musálek, Josef Musálek. Tak byl založen Dobrovolný hasičský sbor v Řepištích v počtu 27 členů.
Nejdůležitější data v historii sboru
Starostové (předsedové) od založení:
- Ondřej Zahradník (1924 – 1931)
- František Nevim (1931 – 1938)
- Jan Lyčka (1938 – 1949)
- Josef Vašíček (1949 – 1976)
- Oldřich Musálek ml. (1976 – 1978)
- Břetislav Bednář (1978 – 1982)
- Oldřich Musálek ml. (1982 – 1989)
- Jaromír Adamus (1990 – dosud)
Velitelé od založení:
- Josef Lyčka (1924 – 1933)
- Jan Musálek (1934 – 1941)
- Robert Pospíšil (1942 – 1949)
- Josef Ferfecký (1949 – 1957)
- Oldřich Musálek (1957 – 1971)
- Jaromír Adamus (1971 – 1989)
- Vítězslav Kukučka (1989 – dosud)
Rok 1925
První hasičský bál – výtěžek byl věnován na zakoupení první dvoukolové ruční hasičské stříkačky. Ta byla zakoupena starší za 2.550,- korun od firmy Vítkovické těžařstvo a vlastními silami opravena a zprovozněna. Už v roce 1926 byla pořízena čtyřkolová ruční stříkačka a u Jana Adamuse, kovářského mistra, upravena na koňskou dvojspřež. Od firmy Stratílek bylo zakoupeno potřebné nářadí jako hadice, savice, proudnice a další. Bylo pořízeno 10 přilebic a 10 pracovních obleků.
Pro potřeby další činnosti a doplňování vybavení bylo potřeba finanční zajištěnosti a tak sbor začal i s osvětovou divadelní činností pod vedením bratra Františka Musálka, pořádaly se taneční zábavy a konaly se sbírky po občanech. V roce 1925 přistoupilo ještě dalších 21 členů a sbor čítal již 48 členů. Při sboru byl zřízen 5ti členný samaritánský odbor.
V roce 1932 byl zakoupen pozemek od velkostatkáře Františka Metzy a byl zřízen fond na stavbu hasičské zbrojírny. V roce 1933 byla zahájena svépomocná výstavba a slavnostní otevření bylo provedeno 29. července 1934. První tehdy jinošská družina byla založena v roce 1934.
V únoru 1940 bylo jednáno s firmou Sigmund Lutín o dodání motorové stříkačky LMV 25. Vzhledem k finanční tísni byla založena „Zlatá kniha“, kde jsou zapsaní členové a občané s vyšší darovanou finanční pomocí.
V říjnu 1941 byli gestapem zatčení dva členové sboru, bratři Jan Musálek a František Musálek. Byli 18. března 1942 v Osvětimi popraveni. Dále zahynuli v koncentračních táborech občané Gustav Urbiš a divadelní režisér Oldřich Stibor.
Roku 1946 byla pořízena elektrická siréna a v roce 1947 byl zakoupen nákladní automobil Steyer. V červnu 1960 bylo sboru přiděleno nové hasičské auto Tatra 805. Od roku 1990 slouží dopravní požární vůz Avia.
V roce 1949 bylo ustaveno první družstvo žen a nové družstvo dorostu. V roce 1952 hasiči přistavují klubovní místnost, která začíná sloužit od ledna 1954.
První zásah u požáru stohu slámy byl v Ratimově (dnes Vratimově) 19. 11. 1926. Další zásahy byly v roce 1927 v Lískovci. Sbor zasahoval i u lesních požárů a živelných pohrom.
V roce 1960 došlo k velké povodni, kdy řeka Ostravice zaplavila objekty za nádražím a v obci Paskov. K další velké povodni došlo v roce 1963 na řece Ondřejnici a v roce 1971, kdy voda odnesla původní dřevěný most přes Ostravici. Poslední velkou povodeň sbor zažil v roce 1997.
V 50. letech dochází k rozvoji dětských a dorosteneckých hasičských kolektivů. V roce 1972 vzniká celostátní sportovně branná hra Plamen, jejímž posláním je rozvíjet dětské znalosti k požární ochraně. Dnes je součástí celoroční činnosti i mezinárodní soutěž CTIF.